102. výročí narození Matky Vojtěchy

Milí přátelé,
25. března 2016 si připomeneme 102. výročí narození ctihodné služebnice Matky Vojtěchy. Můžeme společně poděkovat Pánu za dar jejího života.
s. Remigie

Rekonstrukce rodného domu sv. Jana N.Neumanna


Geschichte des Geburtshauses vom hl. Johann Nepomuk Neumann in Prachatice
Project of reconstruction of St. John Nepomucene Neumann´s House

Setkání mládeže s Matkou Vojtěchou

Prezentace o Matce Vojtěše ke stažení.

Svědci a světci

P. Jan Evangelista Urban, služebník Boží, velmi ovlivnil svojí duchovní péčí jako duchovní otec život a službu ctihodné Matky Vojtěchy Hasmandové SCB.
Zde je o něm krátký pořad.

Coraggiosa testimone della fede

V březnu 2015 vyšla v Itálii v nakladatelství Servi della Sofferenza knížka Matky Vojtěchy v italštině: Coraggiosa testimone della fede.

Modlitební skupina Matky Vojtěchy

Milé sestry, naši spolupracovníci a přátelé,
nyní je u konce zkoumání života Matky Vojtěchy Hasmandové. 6. 12. 2014 byla Svatým otcem Františkem potvrzena heroicita ctností této naší sestry. Toto se událo poprvé v historii našeho Boromejského společenství. Věřím, že je tato událost milá Bohu i nám lidem. Matka Vojtěcha je pro nás příkladem a naší přímluvkyní. V naší zemi se zařadila mezi ctihodnou Mladu a ctihodného Martina Středu. Doufám, že kanonizační proces bude pokračovat.
Ještě dříve než začal diecézní proces s Matkou Vojtěchou, v roce 1993 asi 60 sester vytvořilo modlitební skupinu za její blahořečení. Většina těchto sester už je na věčnosti a nyní je zapotřebí, aby se modlitební skupina utvořila nově. Proto se obracím na všechny sestry, naše spolupracovníky a věřící, i na ty, kteří se na tento úmysl už modlí, aby se nově přihlásili.
Je čas prosit o zázrak, prosit o to, aby nebe potvrdilo vyjádření Svatého otce a mohl proces pokračovat k blahořečení a dále.
Přihláškou na sebe beru zcela dobrovolně, že se budu na tento úmysl modlit. A abychom se v modlitbě sjednotili, nabízím k tomu tento program:
1) Můžete si vybrat, jestli se budete modlit novénu s MV nebo modlitbu za uzdravení, nebo modlitbu za blahořečení. Anebo je střídat: 2) Proto harmonogram modlitby by mohl být tento: od 1. do 9. dne v měsíci a pak od 11. dne do 19. dne a od 21. – 29. dne v měsíci. Ostatní dny by byla pauza. Ale je také možné se vytrvale modlit každý den na úmysl: ZA BLAHOŘEČENÍ MATKY VOJTĚCHY.
K přihlášení stačí napsat na adresu: postulacemv@boromejky.cz: Přihlašuji se do skupiny Matky Vojtěchy.

Mým úkolem bude podávat skupině zprávy o prosbách k přímluvné modlitbě, anebo o stavu těch, za které se modlíme, protože k blahořečení je třeba vyprosit zázrak, a proto se modlíme za ty, kteří se nám takto v modlitbě svěřují. Pokud by bylo něco nejasné, tak mi prosím napište.
SM. Remigie

Rok zasvěceného života 2015 a slovo Matky Vojtěchy

Uvádíme zde "slovíčka pro povzbuzení":
  • Slovo pro vstup do postní doby:
    Nejdražší sestry, vroucně a upřímně vás zdravím v jubilejním roce – v roce věrnosti našemu charizmatu. Co uděláme, drahé sestry, abychom prožily letošní postní dobu svatě? Abychom stály u trpícího Krista nejen se svým soucitem, ale i s plnou aktivitou milosrdné lásky? Jsme církev bojující a putující. Pro nás není pohodlný klid. Obdarované charizmatem kontemplace a milosrdenství, nastoupily jsme cestu dokonalé lásky a rozhodly se ke stálé snaze a k vytrvalému úsilí, aby milosrdný Ježíš se stal viditelný skrze naši pokornou službu. Naše láska – především ke spolusestrám – musí však být schopna obětí. Jinak není pravou láskou. Bez umírání sobě nepůjdeme vpřed. Čerpejme k tomu sílu, odvahu a světlo z utrpení našeho Pána. Pohlížejme na Kristův kříž, rozjímejme jeho přebolestnou cestu na popraviště v doprovodu Matky bolesti, abychom i my dovedly přijímat svůj úděl v jeho plné tíži.
    (Dopis Matky Vojtěchy do postní doby 1979)
  • O horlivosti v zasvěcení
  • Zvláštní poslání naší kongregace

Matka Vojtěcha Hasmandová je příkladem k následování

Papež František 6. prosince 2014 schválil dekret o heroických ctnostech Boží služebnice Matky Vojtěchy Hasmandové, generální představené Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (narozena 25. března 1914 v Huštěnovicích, zemřela 21. ledna 1988 ve Znojmě - Hradišti. V letech 1952 – 1960 vězněna komunistickým režimem). Tímto veřejným vyhlášením hrdinských ctností služebnice Boží, dostává titul ctihodná. Jinými slovy, papež oficiálně uznává, že Matka Vojtěcha Hasmandová věrně následovala příklad Ježíše Krista a dosáhla hrdinský stupeň ctností a věřící ji mohou veřejně uctívat. Stává se také příkladem k následování.

Přikládáme obsáhlejší životopis


Další zprávy:
Radio Vaticana
Lidovky.cz
Tyden.cz
Parlamentní listy
Zpravodajství - Svět
Zprávy IDNES.CZ
Tiskové středisko České biskupské konference
Český Rozhlas
Radio.cz
Česká televize



Matka Vojtěcha


Bolletino - il centenario della nascita di M. Vojtěcha

Una dettagliata osservazione sulla vita di Antonie Vojtěcha Hasmandová e
BOLLETTINO dell’Istituto Storico Ceco di Roma

Rekonstrukce rodného domu
sv. Jana Nepomuka Neumanna
v Prachaticích

V současné době probíhá I. etapa rekonstrukce našeho domu v Prachaticích, ve kterém byla Matka Vojtěcha v 50. letech zatčena.

Zde je krátce o historii domu.


Podívejte se též na fotografie z kontrolních dnů:
http://kmskb.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_klastera_v_Prachaticich_-_I.etapa%2C_1.kontrolni_den_22.5.2014/
http://kmskb.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_klastera_v_Prachaticich_-_I.etapa%2C_2.kontrolni_den_5.6.2014/
http://kmskb.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_klastera_v_Prachaticich_-_I.etapa%2C_3.kontrolni_den_19.6.2014/
http://kmskb.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_klastera_v_Prachaticich_-_I.etapa%2C_4.kontrolni_den_3.7.2014/
http://kmskb.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_klastera_v_Prachaticich_-_I.etapa%2C_8.kontrolni_den_28.8.2014/
http://kmskb.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_rodneho_domu_sv._Jana_Nep.N._a_naseho_klastera_v_Prachaticich_-_I.etapa,_9.KD_11.9.14

Výstava v Římě

V době svatořečení dvou papežů byla v římské koleji Nepomucenum opět vystavena putovní výstava Matky Vojtěchy a navštívili ji i ministři Daniel Herman a Helena Válková – doprovázeni velvyslancem u Svatého Stolce JUDr. Pavlem Vošalíkem.

Oslava 100 let od narození M. Vojtěchy
Druhý vrchol jubilejního roku Matky Vojtěchy

25. března 2014 v Huštěnovicích u Uherského Hradiště, v rodišti Matky Vojtěchy Hasmandové, vyvrcholil její jubilejní rok. Tento rok začal bohoslužbou 20. 1. 2013 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně a tehdy jsme si připomněli 25. výročí od její smrti ve Znojmě na Hradišti.
K této příležitosti jsme připravili putovní výstavu, která postupně i souběžně navštívila kolem 40. míst v Čechách a na Moravě. Jejím cílem bylo seznámit novou generaci nejen věřících lidí s jejím životem, působením a významem pro současnou společnost. Zvláště jsme tím chtěli podtrhnout její snahu o obnovu po 2. vatikánském koncilu, s tím, jak jej uplatnila v životě našeho společenství. Rok víry nám připomínal 50. výročí od zahájení koncilu a my jsme se přitom mohly dívat na naši sestru, která byla uchvácena jeho duchem. Atmosféru toho ještě dokreslovalo 1150. výročí příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Moravu.

Podobně jako výstava, i konference o Matce Vojtěše 14. září v Brně, chtěla sdělit více o jejím životě a poslání.

Oslava svátku Zvěstování Páně, byla spojena s připomínkou stoletého výročí narození služebnice Boží, Matky Vojtěchy. Pan starosta Huštěnovic, Aleš Richtr, místostarostka Petra Valentová a místní pan farář P. Dr. Mgr. ICLic. Mariusz Sienkowski zorganizovali společný oběd pro příbuzné Matky Vojtěchy a sestry z našeho společenství. Bylo to velmi srdečné setkání. Některé sestry a příbuzní mohli přijet až na mši svatou, slavenou ve farním kostele sv. Anny v 17 hod. Hlavním celebrantem byl olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Mons. Jan Graubner.

Při mši svaté Otec arcibiskup mistrně vyjádřil to, čím Matka Vojtěcha žila. Připomněl nám některé její myšlenky, které byly povzbuzením pro lidi žijící v rodinách i pro nás zasvěcené osoby.
“Chtějte být svatou! A budete! Ale svatost musí něco stát. Nakolik Vás „ta svatost“ bude něco stát, natolik ji dosáhnete. Už to sedění, bez vnitřního stýskání, klečení, které je Vám snad dlouhé, obtíže při stole… všude … vším, každým okamžikem…ať nepatříte sobě, ani nikomu a ničemu, jen Pánu. “ „Kdo opravdu miluje eucharistii, ten je vděčný za každou chvilku, kterou může prožít v její blízkosti.“ „Važte si blízkosti svatostánku! Všechno ostatní je méně!“

Mši svatou svým zpěvem doprovázel babický sbor. Přijeli kněží z okolí i ze vzdálených míst. Kolem oltáře jich bylo kolem 13 kněží, 2 jáhni, ministranti. Krásu liturgie zdobily i děvčátka v kroji. Bylo přítomno mnoho příbuzných od Matky Vojtěchy, našich sester bylo asi 35 včetně generální představené Matky Bohuslavy Kubačákové a postulátorky kanonizačního procesu Matky Vojtěchy v Římě, sestry Remigie Češíkové.
Přijely i sestry Dominikánky, Cyrilky, Učednice Božského Mistra, jedna z nich je vicepostulátorkou procesu nad zázrakem, SM. Agnieszka Rozskowská. Dále přišly sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie. Tyto sestry přišly z komunit, které působí na Uherskohradišťsku. Věřící byli nejen z Huštěnovic, ale i z okolních farností. Sestra Remigie, při poděkování připomněla slova, která o Matce Vojtěše napsaly sestry na její parte: „Její život byl pro naše společenství Božím darem. Byla pro nás vzorem, světlem a učitelkou charismatu, a tak nám ukazovala cestu za Kristem. Zanechala nám vzácný příklad života a smrti pro Boha.“ Matka Vojtěcha v našem společenství zanechala hlubokou duchovní stopu.

Chceme moc poděkovat všem, kdo se na této krásné oslavě podíleli jak svojí účastí, tak modlitbou. Ti, kteří byli přítomní na mši svaté, dostali na památku na tuto událost upomínku, kterou přikládáme.


Slovo do postní doby

Láska musí být schopna oběti
Co uděláme, abychom prožily letošní postní dobu svatě? Abychom stály u trpícího Krista nejen se svým soucitem, ale i s plnou aktivitou milosrdné lásky? Jsme církev bojující a putující. Pro nás není pohodlný klid. Obdarované charizmatem kontemplace a milosrdenství, nastoupily jsme cestu dokonalé lásky a rozhodly se ke stálé snaze a k vytrvalému úsilí, aby milosrdný Ježíš se stal viditelný skrze naši pokornou službu.
Naše láska musí však být schopna obětí. Jinak není pravou láskou. Bez umírání sobě nepůjdeme vpřed. Čerpejme k tomu sílu, odvahu a světlo z utrpení našeho Pána. Pohlížejme na Kristův kříž, rozjímejme jeho přebolestnou cestu na popraviště v doprovodu Matky bolesti, abychom i my dovedly přijímat svůj úděl v jeho plné tíži.
Ať pohled na kříž, který je vyznáním Ježíšovy lásky k člověku, uschopní nás k dokonalé oběti, k vlastní proměně.
Čím horlivější bude toto úsilí, tím větší měrou se bude Boží milosrdenství dotýkat našich srdcí, aby je proměnilo, naplnilo a uschopnilo, aby se duše stávala zdrojem lásky pro druhé.
S důvěrou v Ježíšovu dobrotu a ve společenství Matky bolesti a milosrdenství vstupme do ticha postní pouště, kde zmlká lomoz světa a hovoří Bůh.
Houževnatě usilujme o samotu s trpícím Kristem. Učme se mlčení, abychom zakusily plodů svatopostní doby.
„Jen malí duchové nesnáší mlčení.“ (O. Vícha)
Modleme se často křížovou cestu. Zde rozněcujme oheň svých ideálů. Pravé milosrdenství je nemožné bez lásky k Ukřižovanému.
Pochopme i my velikost postní doby, velikost dneška! Žijme svatě!
Myslím na vás, přeji hluboký ponor do tajemství Utrpení a denně vám v tichu svatostánku s láskou žehnám.
Vaše SM. Vojtěcha.

Křížová cesta

V rozjímání o utrpení našeho Pána nacházíme odvahu a vytrvalost jít s Kristem po křížové cestě našeho života.
Účelem křížové cesty je:
  • vděčnost a
  • soucit s Ukřižovaným
Kříž nám ukazuje radikální lásku, která se zcela vydala pro druhé. Kříž je výkřik Boží lásky, která se vrhá do ponížení, aby tak spasila lidstvo. Nejlépe oslavíme Boha, když vděčně přijímáme jeho dar spásy, a tím ho uznáváme za našeho jediného Pána. Ježíš přinesl své utrpení a svou smrt z lásky jako oběť klanění svému Otci. Chceme-li následovat našeho Pána, chceme-li ho milovat, jemu se klanět a sloužit jeho spasitelné vůli, musíme být připravené jít také křížovou cestou a zemřít jako pšeničné zrno, které přináší užitek právě svou smrtí. Při modlitbě křížové cesty však také chápeme, že utrpení Kristovo není ještě v pravém smyslu ukončeno. Kristus dále trpí ve svých údech. Jeho přáním je, abychom jako údy jeho mystického Těla snášely všechna utrpení, která nás potkají na zemi. Přeje si, abychom jako milosrdné sestry stály na křížové cestě trpícího lidstva svou sloužící, pomocnou a soucitnou činností a nezištnou láskou. Tím se hlásíme k trpící Hlavě mystického Těla Kristova i k bojující církvi na zemi. Vydáváme tak svědectví, že Kristus je naším podílem v životě i ve smrti a nadějí v dědictví jeho slávy u Otce. Pohlížejme především na ukřižovaného Pána, který trpí za naše hříchy. U něj se učme pokoře, chudobě, poslušnosti, trpělivosti a ostatním ctnostem. Zde si zapalujme svou milosrdnou lásku k bližním a stále větší lásku k Bohu.

Nový rok

Ty jsi král slávy, Kriste!
S duší plnou úžasu, vděku a vánoční radosti vstupujeme do nového roku v jistotě, že Bůh nás miluje. Ve své bezmezné lásce jde tak daleko, že sám Boží Syn se stává člověkem. Vydal svůj život za nás, aby nám vrátil čest a svobodu Božích dětí. Ukázal se nám v těle, abychom poznali Boží slávu v jeho ponížení, Boží moc a sílu v jeho bezmocnosti, plnost božství v křehkosti lidství. Přichází, aby na zemi, zamořené sobectvím a nenávistí a připravené až k hromadnému ničení, založil své království. Jen hluboká víra nás ujišťuje, že toto nepatrné Dítě, jehož trůnem je klín Matky, bude ovládat svět – že toto Dítě je skutečný Král, který zvítězí nad zlem a smrtí, nad lidskými srdci a všemi národy. Avšak dětská bezbrannost v chudobě betlémské jeskyně přesvědčí každého, že vláda tohoto Krále nebude znát násilí, křivd a válek. „Jeho království bude královstvím pravdy a života, královstvím svatosti a milosti, královstvím spravedlnosti, lásky a pokoje.“
(Preface Krista Krále)

Až jednou bude hlásat své učení a klást podmínky vstupu do svého království, lásku učiní hlavním požadavkem svého následování. Milosrdenstvím zvítězí nad otroctvím hříchu, svým slitováním promění nenávist v lásku.
Vláda Božského Krále se nebude opírat o panovačnost a pýchu, o lest, slávu a nadvládu, o lstivost a klam, - ale o pokoru a tichost, chudobu a poslušnost, o pravdu, čistotu a věrnost, která se osvědčuje obětí.
On sám zvolá: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi … učte se ode mne, neboť jsem tichý a srdce pokorného!“ (Mt 11,28-29) Jindy však řekne: „Kdo chce jít za mnou, zřekni se sám sebe, den co den ber na sebe svůj kříž a následuj mne.“ (Lk 9,23) Pravý Král tohoto národa a Vládce celého vesmíru si může dovolit „svou věc“ prohrát v očích světa, protože potupnou smrtí zvítězí nad všemi.
On vstane z mrtvých jako Vítěz a bude do konce věků postrachem všeho zla a násilí, útisku a bezpráví. On, Král lásky, bude však velkou odměnou těm, kdo žili láskou. Jemu budou svědčit všechna pokolení:
Kristu včera a dnes,
začátek i konec,
alfa i omega.
Kristus je Pán všech věků,
On vládne dějinám,
jeho je království i moc a sláva
po všechny věky věků. (svěcení paškálu)
A tento slavný a věčný Vítěz,
Ježíš Kristus Král vstupuje před nás na začátku roku
jako Král milosrdenství,
jako Král lásky,
jako Král našich srdcí.
Otevírá svou náruč k Tobě, aby jeho žhavé Srdce pulsovalo v Tvém srdci, abys i Ty milovala jeho láskou a pomáhala k růstu jeho království.

Vaše SM. Vojtěcha
(Z dopisu sestrám k roku 1987)

Jubilejní rok Matky Vojtěchy

      V rámci celocírkevního Roku víry, který 11. října 2012 otevřel papež Benedikt XVI. v Římě, a jubilejního cyrilometodějského výročí v našich zemích, slaví i sestry boromejky Jubilejní rok Matky Vojtěchy Hasmandové, služebnice Boží.
      21. ledna 2013 uplynulo 25 let od její smrti ve Znojmě – Hradišti a v příštím roce 25. 3. 2014 uplyne 100 let od jejího narození v Huštěnovicích.
K tomuto jubilejnímu roku jsme uspořádaly:
  1. Putovní výstavu: Matka Vojtěcha - služebnice Boží – Statečný svědek víry.
    Postupně navštíví tato výstava 35 míst v celé České republice a nakonec skončí v Římě v Nepomucenu a na Velehradě v Římě i na Moravě. Letáček s výstavou. Termíny a místa výstavy.
  2. V těchto dnech probíhá výstava na více místech.
    Jubilejní rok jsme zahájili děkovnou mší svatou v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla v neděli 20. 1. 2013 a vernisáží výstavy v kostele sv. Jakuba v Brně.
    22. 1. 2013 za účasti celé biskupské konference proběhla vernisáž výstavy v Praze v aule nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a děkovná bohoslužba za život Matky Vojtěchy v kostele sv. Karla Boromejského na Malé Straně.
    1. 2. 2013 byla vernisáž pro třetí kolo výstavy v místě, kde mladá Tonečka vstoupila do kláštera - ve Frýdlantě nad Ostravicí.
  3. Konferenci o Matce Vojtěše, která proběhla v Brně, v biskupském gymnáziu 14. 9. 2013
  4. Připravují se knihy o Matce Vojtěše.

Otevření Domova Matky Vojtěchy v Prachaticích
10. září 2012

Matka Vojtěcha Hasmandová – boromejka, politická vězenkyně, později generální představená Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského, žena, která s vytrvalostí a odvahou pracovala na obnově řeholních komunit i v době komunistického režimu. Na její život vzpomeneme s Matkou Bohuslavou Kubačákovou, generální představenou boromejek a se sestrou Alenou Bártovou, autorkou výstavy o Matce Vojtěše.
Přečtěte si projev Matky Bohuslavy při slavnostním otevření Domova.
  • Bodlák - oblíbená květina M.Vojtěchy

  • „Ať Ježíš milosrdný je zřetelně viditelný v našem jednání.“

    oběžník 3/87

  • „Ať každý den je „hluboký advent“, ve kterém jdeme vstříc Tomu, kterého očekáváme, kterého milujeme a kterého chceme nést druhým.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 9/85

  • „Ať každý náš skutek je vyznáním lásky. Ať se cele proměňujeme v lásku.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 13/87-s.2

  • „Ať naše srdce hoří, když odhalujeme smysl Písma, protože každý, kdo ve spojení s Duchem svatým je čte, (zvláště Evangelium), ten naslouchá a vpouští Boha do své duše.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 3/87

  • „Buďme s Marií dětmi světla pro Boží slávu, pro záchranu duší a k radosti nebe.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/88

  • „Bůh nás chce použít jako nástroje své lásky a záchrany.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 3/87

  • „Bůh stojí za to, abychom dávaly vše i při největších obtížích a žily v stálé pohotovosti k jeho vůli.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/84

  • „Dárce všech darů, Dárce nového života, obrácení a původce každého začátku chce i nás obnovit a přetvořit. Jeho láska se nám stále nabízí a čeká jen na naši otevřenost a připravenost. Kdy mu umožníme vstup?“

    Matka Vojtěcha – oběžník 13/87- s.2

  • „Dokud je však v nás Evangelium teorií vedle jiných teorií, jen naukou vedle jiných nauk a ne životem, dotud nemůžeme okoušet jeho sílu a účinnost.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 3/87

  • „Chraňme se prostřednosti. Nepodléhejme únavě a polovičatosti, které signalizují, že naše láska chladne.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/84

  • „I když nevíme, kam vede naše životní cesta, víme však, že to bude cesta bezmezné milosrdné lásky Boží.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/88

  • „Jen pokorná sloužící láska, která vede až k oběti života, ta fascinuje a přesvědčuje i ty, kdo nevěří ani nám ani církvi.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 15/87-s.6

  • „Jen ten ideál má strhující sílu a vede k následování, za kterým stojí pravdivost života a oběti.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 4/87

  • „Maria nás povede, abychom se dovedly plně zapojit do díla spásy, žít pro dílo spásy horlivě, velkodušně a plně.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 13/87

  • „My máme opravdu překážkami vzrůstat. Na strach nemáme právo, protože s námi je Bůh.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 4/87

  • „My, právě my, máme přispět k velikému dílu obnovy celého národa.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/85

  • „Na každé z nás záleží, jak se budou utvářet dějiny světa (...). Bůh touží po naší spolupráci.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 9/85

  • „Náš půst a naše odříkání musí vycházet z touhy po Pánu. Kořenem naší kajícnosti musí být láska ke Kristu.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 3/85

  • „Nespokojujme se s průměrem! Nechme se formovat Duchem svatým.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/85

  • „Neváhejme si denně něco odříci. Naše askeze ať je pravdivá. Ať nejsme rákosem, kterým zmítá vítr nálad, neukázněnosti, sobectví, pohodlnosti a povrchnosti.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 9/85

  • „Nezapomeňme, že Duch svatý působí i dnes, že Letnice se opakují. Stejná síla Ducha svatého, která působila v první křesťanské obci chce zmocnit i nás.„

    Matka Vojtěcha – oběžník 13/87 – s.2

  • „Neztrácejme důvěru a odvahu ani při našich selháváních. Bůh je rád silou slabých.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 20/87-s.2

  • „Očisťme své srdce a vyprázdněme je, aby Duch svatosti mohl v nás působit svobodně, mocně v tichosti, ale tím účinněji, aby byl vpravdě duší naší duše.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 6/85

  • „Pamatujme, že jubileum je výzva. Svatý Karel nás volá k radikálnímu následování Ježíše Krista, jehož milosrdenství vrcholí v kříži.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/84

  • „Pravou hodnotu našim skutkům dodává láska.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 4/1984

  • „Služme Pánu s radostí! A s opravdovostí! Věrně a oddaně! V jakýchkoli podmínkách.“

    Duchovní závěť Matky Vojtěchy – 11/87

  • „Svým životem hlásej: „Přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte Evangeliu.“ (Mk 1,13)

    Matka Vojtěcha – oběžník 1/87

  • „Vytrvejte v lásce a oběti! Bůh stojí za to!“

    Duchovní závěť Matky Vojtěchy – 11/87

  • „Začni znova! S radostí, odvahou a pevnou důvěrou v toho, který je Velký, svatý, – milosrdný.“

    Matka Vojtěcha – oběžník 17/84








Rok zasvěceného života 2015

Myšlenky Matky Vojtěchy
pro povzbuzení:

K OSLAVĚ NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE.
Buďme žhavou jiskrou, která zaněcuje, oduševňuje, povzbuzuje.
„Jestli v nás nebude hořet oheň lásky, zmrznou zimou ti, kteří jsou kolem nás.“ (Ze Synodu německých biskupů.)
My však buďme ohněm!
Žádá to:
- denní prodlévání u nohou Ježíšových,
- denní čerpání ze Zdroje lásky,
- denní rozžhavování v plamenech Ducha Svatého – Ducha letnic.
Žádá to přítomnost Mariinu.
Kéž se na nás naplní slova:
„Duše, kterou si Duch Svatý vyvolil a kterou prozářil, stává se světlem a ohněm. Boží přítomnost ji naplňuje svou žhavou blízkostí.“ (P. Evdokimov)

Matko milosrdenství, Matko naše, která jsi nejčistším plamenem Boží lásky, vyprošuj všem boromejkám
- radostnou odvahu k novému začátku,
- pokornou vytrvalost k dennímu znovuzačínání,
- lásku a sílu k plné danosti,
- žhavou touhu po uskutečňování života kontemplace a milosrdné lásky, aby jejich život byl
(Z pracovní porady představených – 10/1980)

Nezapomínejme, že zítřek naší kongregace bude takový, jak žijeme dnešek.
Máme-li se stát požehnáním pro budoucí generace, nestačí, aby pouze Konstituce vydechovaly vůni našeho charizmatu a boromejské spirituality, ale život každé z nás musí být zpřítomněním krásy a líbeznosti Ježíšova Srdce nejmilosrdnějšího.
(Z pracovní porady představených – 10/1980)

Snad cítíme, jak jsou pravdivá slova, která kdysi byla před námi jako budoucnost, že ČISTOTA je svoboda, svoboda od všeho, co ruší, zatěžuje nebo zeslabuje službu Bohu a lidem. Naše porozumění Kristovým slovům o PANENSTVÍ PRO KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ přešlo v žitou skutečnost a zkušenost.
Ale čistota má RŮST! Řeholní čistota je přímo úměrná vzrůstu živé víry a zkušenosti lásky ke Kristu Ježíši a bližním. Těmi roste i šťastně zraje.“
Nuže především prohloubená víra nám ukazuje vlastní TAJEMSTVÍ řeholní čistoty. Uvědomuje si, že to není už jen porozumění Ježíšovým slovům, ba více i než následování jeho panického života. Pohled víry nám říká, že nejhlubší tajemství řeholní čistoty je ve spojení je ve spojení s tajemstvím Kristovy smrti a vzkříšení.
ČISTOTA MÁ RŮST ZKUŠENOSTÍ LÁSKY KE KRISTU. Čím více naše srdce a celá naše bytost patří jemu, tím hlubší je čistota. Tu již nejde o oblast pohlavní, nejde ani o odmítání myšlenek a citů z této oblasti. Prohloubená čistota rodí a zmnožuje myšlenky krásné, dobré, radostné. Celá bytost je světlejší, protože je plna Krista a Ducha Svatého.
JE TAKÉ ÚMĚRA MEZI ČISTOTOU A LÁSKOU K LIDEM. Především životem této hlubší, širší a vniternější čistoty roste i sesterská láska a ta zase naopak posiluje život čistoty.
(Matka Vojtěcha – KOŘŽ 1/1974)

Pro nás čistota už není odříkáním, sebepřemáháním, ale štěstím.
Není osamělostí srdce, ale připraveností srdce pro větší a zralejší lásku.
Není pro nás otázkou, ale odpovědí.
Už není slibem, ale skutečností.
Bylo by už svrchovaně na čase vidět v nás plody čistoty. Věrnost, kterou jsme zachovaly Kristu, zjevuje i čistotu nově.
Co je teď čistota pro nás?
Vzpomeňme, co jsme vlastně slibem čistoty učinily?
Zřekly jsme se manželství. Ale už tehdy jsme věděly, že je to víc – že je to darování sebe Boží lásce. Dnes tuto druhou stránku žijeme jako Boží dar, jako milost, jako vnitřní posvěcení a zasvěcení toho nejskrytějšího místa lidské bytosti, které se nazývá běžně srdcem.
(Matka Vojtěcha – KOŘŽ 1/1974)

Konsekrace řeholní, jak o tom mluví Perfectae caritatis 2.
Tu je jistě také na prvním místě činnost Boží. Ale zvláštním způsobem vystupuje také činnost člověka, který sebe dává cele Bohu. Tedy jakýmsi způsobem sám sebe Bohu zasvěcuje. Je proto řeholní zasvěcení zvláštní, osobní čin pod vlivem milosti. Obsahuje tyto prvky:
Boží volání – zvláštní vyvolení ze strany Boží, které umožňuje porozumění Boží výzvě. Ne každému je dáno ji pochopit. (Mt 19, 12)
Odpověď člověka - darování sebe, zasvěcení sebe. Tedy prvek charismatický (na rozdíl od svátostného).
Přijetí slibů církví.
Ten, kdo se zavazuje sliby k větší slávě našeho Pána Ježíše Krista k úplnější službě a nerozdělené lásce – ten vstupuje novým způsobem do tajemství církve a účastní se důvěrněji vykupitelského díla Kristova.
(Matka Vojtěcha 1973/12)

Naším cílem ale je být svatou.
Nestačí, abychom byli dobří, my musíme být svatí. Svatost však není ovocem průměrnosti a lhostejnosti, nýbrž velkého utrpení a oběti. Budeme-li milovat Ježíše opravdově, budeme šťastné i na kříži. Svět umírá, protože mu scházejí svatí. Mnoho vykonal, kdo velikou má lásku. Nikdy se nespokojujte tím, že jste dobré. To nesmí být naší nejvyšší touhou.
1. Naším nejpřednějším předsevzetím musí být: stát se svatou! Důvěřujte! Bůh Vám k tomu pomůže!
2. předsevzetí ať je: Chci být pokornou. Bez pokory nemůžete být ani dobrými sestrami.
3. co nejdokonaleji být přítomna Oběti mše sv.!
Nebuďte úzkoprsé vůči P. Bohu. Nespokojujte se s tím, že jste dobré. Dobrými jste byly, než jste se zasvětily P. Bohu. Nyní jste na sebe vzaly ještě jinou povinnost: máte zachránit mnoho duší….
(V Podlesí 1962, V poznámkách si formulovala předsevzetí z duchovní obnovy.)

Jsme v proudu novény k příchodu Ducha Svatého. Důvěřuji, že ji konáme celým srdcem a celou duší. Usilujme stále o pevnější, živější a vroucnější kontakt s Ním – Dárcem Ohně a přemnohých darů. V Něm nalézejme:
- Sílu, která obnovuje a přetvořuje
- Plamen, který očišťuje
- Lásku, která rozněcuje nadšení,
probouzí horlivost, posiluje touhu po úplné danosti, vlévá odvahu a statečnost jít cestou Evangelia.
Čím budeme intensivněji napojené na Ducha Svatého, tím větší silou zazáří naše duše, tím hlubší kvality vykáže náš duchovní život.
MV k Letnicím 1978

Chceme-li nalézat Boha ve všem a ve všech, chceme-li už doopravdy žít své charisma – kontemplaci a milosrdnou lásku, oddejme se zcela vedení Ducha Svatého. On nás vyučí všemu. On je naše naděje, síla a radost. On je planoucí pochodeň i burcující signál. S Ním zvítězíme ve všech bojích. S Jeho přispěním a v záři jeho jasu zazní hymnus naší milosrdné lásky nejčistšími tóny a fortissimo. MV k Letnicím 1978

Na začátku mariánského měsíce a v přípravě na Letnice:
Duch Svatý chce být v našich srdcích doma.
Kéž mu nepřekážíme!
Ať může v nás působit svobodně, ale tím bohatěji, v tichosti, zato však účinněji. Drahé sestry, připravme se na jeho příchod pokornou tichostí. Staňme se jako Maria velikým tichem pro zázraky ve své duši. Uvolněme v srdci vše, co překáží jeho vstupu. Dejme se mu k proměně! Svou přípravu prožijme s Marií. Ta, která je plností Ducha Svatého, ať vyprošuje srdce čisté a pokorné, milosrdné a milující, srdce plné Ducha Svatého. Jím sjednoceny vydávejme svědectví milosrdnému Kristu. A především – mějme se rády navzájem.
(Matka Vojtěcha, 6/1976)

Řeholní sestra je především hlasatelkou Evangelia. Je však třeba vtělit Evangelium do vlastního života – a potom je nést druhým. S láskou a ochotou otevírejme srdce pro nauku ryzí a spolehlivou, která je sto nás uchránit všech klamných zásad, jimiž churaví některá společenství západního světa. Věnujme pečlivou pozornost pokynům, které prošly ohněm zkušeností tak mnohých řeholních osob. Přijímejme je vděčně, vždyť mluví naše matka a učitelka - církev, která duchovnímu stavu věnuje tolik péče, ale zároveň skládá do něj i mnoho svých nadějí.
MV 1985

Pamatujme, že jen ten, kdo sám hoří je schopen zapalovat druhé. Bez nadšení budeme dělat jen to, co musíme a tak snadno sklouzneme do zvykovosti, která zabíjí víru. Pro nás jsou nebezpečnější malé ústupky od ideálu a úbytek věrnosti v malém. Usilujme horlivě o návrat k prvotnímu duchu – k duchu našich zakladatelek. Vždyť nejkratší cesta k svatosti je cesta vlastního charismatu a spirituality. Ve světle Ducha Svatého a s přímluvou Neposkvrněné Panny Marie dobývejme království Boží v našich komunitách i v celém světě! Plamen Ducha Svatého ať hoří ve vašich srdcích! Amen. Aleluja.
(MV Př-mg duben 1985)

Naše obnova, drahé sestry, není ukončena.
Jistě samy cítíme, jak je nesmírně třeba, aby u naší obnovy stála síla modlitby a z ní tryskající dar světla. Pro nás platí zvláště dnes slova Kristova: Bděte a modlete se! (Mk 14,38) Bez ustání se modlete (1Sol 5,17).
Jestliže se nenaučíme velkému umění modlitby, nebudeme ani bdělé a citlivé pro možnosti, které nám Pán nabízí.
Potom – místo obnovy – může nastat deformace.
Místo světla zapříčiníme tmu.
Místo smyslu a hodnocení Božích věcí ustrneme na vnějšku, formě a malichernostech.
Takto bychom se nestaly požeháním – a zklamaly bychom očekávání kongregace, církve a i světa.
Drahé sestry, myslím, že největší starostí musí být, aby obnova v modlitbě měla přednost a aby se také ostatní úkoly řešily v duchu modlitby a s ohledem na opravdový život modlitby.
Z řeči Matky Vojtěchy při zahájení VIII. GK, 1976

„Náš úkol je zviditelňovat Krista! Nést milosrdenství hřejivého srdce do chladného světa, aby z nás zazářila podoba Syna Božího! Aby všichni, kdo na nás pohlédnou, poznali, že Kristus je přítomen v Církvi i nyní!“
(12/1974 ze setkání představených a magister)

Ať tedy, drahé sestry, nezklameme očekávání nejen nebe, ale i země. Kéž je tento rok pro nás rokem obnovení naší lásky, rokem opravdového prohloubení našeho řeholního života! Prosme Ducha Svatého, který smývá s duše skvrny, zavlažuje uschlé, hojí rány, ztuhlé obměkčuje, chladné rozehřívá a bludné napravuje, aby svou silou nás vytrhl z chybných návyků a všeho, co nás oddaluje od pravého cíle. Ať On, Dárce darů přemnohých, zjemní naše srdce svou přítomností a přetaví nás v žáru své lásky v statečné dcery Církve, v hrdinky křesťanské lásky, v pravé Milosrdné sestry.
(Matka Vojtěcha 2. 1. 1971)

„Spojíme-li slova Direktáře se slovy Konstitucí, zjeví se nám postupně velká krása našeho povolání. Sledujme je krok za krokem. Duch Svatý. On všechno naplňuje, - a tak k naplnění Kristových slov o bezvýhradné službě království pozval nás. On dokonává Kristovo dílo – a tu chtěl v nás mít jako by spolupracovnice. On všechno posvěcuje – a tak provedl na nás dílo úplného zasvěcení, učinil nás výhradním vlastnictvím Boha milovaného nade všecko, zasvětil nás zvláštní službě jeho oslavě. Vidíte, sestry, na jedné straně Nejsvětější Trojici, na druhé Církev. Naše sliby jako most mezi nimi. Most, to je spojení dvou břehů, to je cesta. Mysleme na to silně!
Z prvního KOŘŽ 1/73 Smysl řeholního života

Zvláštní poslání naší kongregace:
Moje milé sestry, je znamením doby, že se různé řeholní rodiny sbližují. Musíme je všechny milovat větší láskou než dosud. Musíme hledat vše, co nás sbližuje a spojuje. Dnes je velikým příkazem: jednota Církve nade vše! Zároveň však si musíme upřímně říci, že není možné, aby se některá sestra zařídila ve své vlastní rodině podle rodiny jiné. Proč by to nebylo správné? Ne proto, že by tam byla zvláštností, ne proto, že by nastaly různice. I tu nám musí být vodítkem nadpřirozené chápání. Jak víme z dobrého pramene, svatého Pavla, jsou v Církvi různé služby, různé dary. Ty působí jeden Duch. Jsou různé proto, že žádný z nich není jediný a úplný. Aby bylo dosaženo celku, je třeba různých částí. Každá část má v celku své místo. Kdyby se části mísily, překrývaly, nesplnily by službu celku. Někde by byl zmatek, někde prázdno. Musíme tedy svou část, svůj úděl v celku tajemného Kristova těla věrně naplňovat. Zvláštnost jednotlivých řeholních rodin třeba svědomitě objevovat v úmyslech zakladatelů, v jejich duchu, v jejich životě, v jejich slovech a ustanoveních. Dále v celých dějinách naší řeholní rodiny, jak ona tento odkaz různých dobách chápala a naplňovala. Zvláštností naší řeholní rodiny je milosrdná služba těm nejubožejším a nejpotřebnějším. Máme tedy vedle snahy o osobní posvěcení – službu lásky. SVATOST A MILOSRDENSTVÍ – tak se dají shrnout v jedno heslo naše vlastní ideály.
Matka Vojtěcha KOŘŽ 2/1973